Wellbeing vs. angažovanost zaměstnanců

Většina zaměstnavatelů si je vědoma toho, že angažovaní zaměstnanci jsou produktivnější, než ti s menší mírou angažovanosti. Méně zřetelná je ale spojitost mezi angažovaností zaměstnanců a jejich wellbeing. Mohou být zaměstnanci angažovaní bez wellbeing a naopak? Tyto otázky by si měli klást všichni, kteří se chtějí aktivně podílet na vytváření motivujícího prostředí, které podporuje produktivitu pracovníků a dosahování cílů.

Britské hnutí založené teprve před 3 roky Engage for Success (E4S) má podporu řady organizací, které zaměstnávají dohromady 2 miliony lidí. Jeho cílem je zvýšení povědomí o vlivu a potenciálu angažovanosti zaměstnanců v organizacích. V rámci tohoto hnutí vznikla před rokem sekce zabývající se wellbeingem a jeho vztahem k angažovanosti. V květnu tohoto roku vydali studii The Evidence: Wellbeing and Employee Engagement, ze které vyplývají následující zjištění.

Prvně, jednotlivci, týmy i organizace pracují produktivněji v prostředí, kde mají vysokou úroveň angažovanosti a wellbeing. Pokud je angažovanost vysoká, ale wellbeing nízké, může to vést k vyčerpání a syndromu vyhoření a naopak, při nízké angažovanosti a vysokém wellbeing se zaměstnanci cítí spokojeně, ale nemusí pracovat efektivně a chybí jim propojení s posláním a cíli organizace.

Druhým zjištěním zmíněné studie se týká vztahu angažovanosti a wellbeingu. Oba jevy se vzájemně pozitivně ovlivňují. Pokud organizace aktivně podporuje wellbeing svých zaměstnanců, pozitivně tím zvyšuje i jejich angažovanost a vytváří tak větší propojení s organizací. Zmíněné dokládá další výzkum společnosti Robertson Cooper. Podlé té vysoká úroveň wellbeing posiluje vztah mezi angažovaností zaměstnanců a jejich výkonem. Nespokojenost s prací, která se promítá do nízkého wellbeing, vede k nízké angažovanosti, a ta má a následek zvyšující se absence, větší počet nehod na pracovišti, nižší kvalitu výrobků a služeb a nižší obrat.

Jak jednotlivé oblasti wellbeing ovlivňují angažovanost?

Angažovanost pracovníků je pro organizace klíčová z řady důvodů a wellbeing ji velmi ovlivňuje. Pokud zaměstnanci považují svou práci za smysluplnou, pak roste jejich angažovanost. Sociální vztahy na pracovišti rovněž velmi působí na míru angažovanosti. Výzkum více než 15 milionů lidí přinesl zjištění, že lidé, kteří mají pevné přátelské vztahy v práci, mají sedmkrát vyšší pravděpodobnost, že budou angažovaní, což následně povede k retenci zaměstnanců, zlepšení kvality a bezpečnosti práce. Naopak z těch zaměstnanců, kteří přátele v práci nemají, je angažovaný pouze každý dvanáctý. Gallup ve svém průzkumu z roku 2013 odhalil korelaci mezi angažovaností zaměstnanců v práci a jejich fyzickým zdravím. Vysoce angažovaní zaměstnanci jsou obecně zdravější a mají zdravější návyky, než zaměstnanci, kteří nejsou angažovaní, nebo jsou aktivně neangažovaní. Nezmínili jsme oblast financí a společenství. Jsou i tyto oblasti wellbeing využitelné k podpoře angažovanosti zaměstnanců?

Wellbeing a angažovanost jsou téměř neoddělitelné jevy, které při vzájemné součinnosti mohou významně podpořit výkonnost organizací. Daří se vám rozvíjet angažovanost a wellbeing zaměstnanců ve vaší organizaci? Co vám brání?

 Přečtěte si více o wellbeing v organizacích a přijměte pozvání do Prothea Laboratoře!

Zdroje a kam dál:

Job and work attitudes, engagement and employee performance – Where does psychological wellbeing fit in? Robertson Cooper (2010).

The Evidence: Wellbeing and Employee Engagement (Engage for Success, 2014, oba obrázky)

The Economics of Wellbeing (Tom Rath, Jim Harter, 2010)

Wellbeing, the Five Essential Elements, Tom Rath and Jim Harter, (Gallup Press, 2010)