Wellbeing v organizacích

„Je nejvyšší čas změnit způsob, jakým přemýšlíme o šťastném, spokojeném a naplňujícím životě. Wellbeing je mnohem více než to, že se lidé cítí dobře. Wellbeing pozitivně působí na stabilitu pracovišť, organizací a společnosti.“ Ed Diener, 2007

To jsou slova amerického psychologa, který se problematice wellbeing věnuje ve svém výzkumu více než 25 let. Je spoluautorem článku z roku 2004 Beyond Money: Toward an Economy of Wellbeing, který zdůrazňuje, že systematické měření, posuzování a zvláště zvyšování míry wellbeing zaměstnanců v organizacích přináší (nejen) finanční zisky.

Každý den lidé na pracovištích nepodávají nejlepší výkony, protože jsou nespokojení, nevychází se svými kolegy anebo do práce vůbec nedorazí kvůli zdravotním potížím a pro organizace to má mnoho nepříznivých důsledků.

 Jak organizace doplácejí na malý zájem o wellbeing zaměstnanců?

Nezájmem a ignorováním wellbeing zaměstnanců klesá schopnost organizace růst a také důvěryhodnost manažerů v očích jejich následovníků. Nepříznivý dopad je patrný i ve finančních ukazatelích. Častá pracovní neschopnost zaměstnanců způsobuje organizaci ztrátu produktivity. V USA jsou průměrné náklady zaměstnavatele na 1 den nemoci 348 dolarů v podobě ztracené produktivity. Pokud výpočet mírně upravíme, zvážíme možnost home-office při nemoci a dny pracovního volna, stále jsme na částce 200 dolarů za den nemoci. A to mluvíme pouze o nákladech na ztrátu produktivity, ve kterých nejsou zahrnuty zdravotní výdaje nebo dopad na kolegy a zákazníky. I v našich podmínkách představují nemocní pracovníci velkou finanční ztrátu.

Jak organizacím prospívá wellbeing zaměstnanců?

Organizace, které aktivně podporují wellbeing zaměstnanců, profitují v mnoha oblastech. Wellbeing vede k vyšší angažovanosti, angažovanost k vyšší produktivitě. Podle výzkumů je wellbeing pracovníků dokonce lepším ukazatelem výkonnosti pracovníků, než standardní demografické faktory, četnost využívání zdravotní péče, riskantní chování a zdravotní rizika.  S vyšší mírou wellbeing roste spokojenost zákazníků, protože angažovaní pracovníci jim přinášení vyšší přidanou hodnotu a tím zvyšují prodejní výsledky. Snižuje se fluktuace, míra nemocnosti a náklady na zdravotní péči. Manažeři pomohou rozvíjením wellbeingu vytvářet v podnicích atraktivnější prostředí pro zaměstnance a zvyšovat výnosnost organizací. Zvyšování wellbeing zaměstnanců je tedy způsob, jak získat konkurenční výhodu nebo talentované zaměstnance a udržet si je.

Připadá vám to celé příliš vzdálené od praxe, neuchopitelné a nepoužitelné? Pojďte s námi téma nejenom prodiskutovat, ale také zažít na vlastní kůži. Pokračujte > >

 

Zdroje

Beyond Money: Toward an Economy of Wellbeing (Diener, Seligman, 2007)

The Economics of Wellbeing (Tom Rath, Jim Harter, 2010)

The Wellbeing Revolution (Crabtree, 2007)