Prezentismus – další zbytečný buzzword?

Prezentismus je označení pro situaci, kdy jsou lidé přítomní na pracovišti, ale ze zdravotních důvodů práci nevykonávají na sto procent. Jsou v práci, ale nepracují. Nepředstírají nemoc, aby se vyhnuli povinnostem, a ani se nepoflakují na internetu u vtipných videí, to je zase jiné téma. Prezentismus se týká snížené produktivity vlivem reálných zdravotních problémů.

HR oddělení ve firmách se často soustředí na omezení nemocnosti, absentismu. Prezentismus je ale přinejmenším stejně závažný problém, i kvůli tomu, že není tak zřetelný. Poznáme, když někdo nepřijde do práce, ale mnohem těžší je poznat u pracovníka na pracovišti, zda žádoucí výkon podává.

Když není ekonomika příznivá a lidé se bojí o práci, prezentismu přibývá. Strach ze ztráty zaměstnání žene lidi do kanceláří navzdory závažným symptomům.

Navenek sice vypadám v pohodě. Lidi ale netuší, jak se cítím.

„80 % úspěchu je dorazit tam, kam máte.“

Slova Woody Allena se podle výzkumů pracovního výkonu ukazují jako přehnaně optimistická. Lidem, kteří dorazí do práce, ale trápí je nějaká zdravotní komplikace, může klesat výkonnost o více než třetinu. Klesá kvalita i kvantita práce, lidé pracují pomaleji a dělají chyby, jsou neustále vyrušováni a nemohou se plně soustředit. Je těžší s nimi pracovat, protože jsou podrážděnější, popudlivější a unavenější.

Co nás nenechává pracovat?

Na jaře zaměstnance přepadávají alergie, kterými podle odhadů trpí čtvrtina populace. Několik výzkumů dokládá pokles produktivity v pylové sezóně až o 7 % oproti pracovníkům, kteří alergiemi netrpí. Průzkum ve společnosti Bank One přinesl podobné výsledky: lidem, kteří mají alergie a neléčí je, klesá produktivita o 10 %, pokud nějaké léky užívají, pak o pouhá 3 %. Ne všechny léky jsou ale vhodné, protože zvyšují únavu a zhoršují schopnost soustředění.

Sezónní alergie nejsou ale jedinou příčinnou prezentismu, i další onemocnění jsou relativně neškodná a málo závažná na to, aby zaměstnanci zůstali doma. Jsou to například migrény a jiné bolesti hlavy, astma, bolesti zad, artritida, poruchy zažívání nebo deprese.

Náklady na prezentismus se šplhají do závratných výšek. Američtí zaměstnavatelé ztratili v roce 2013 zhruba 35 miliard dolarů na snížené produktivitě vlivem deprese, dalších 47 miliard dolarů kvůli různým bolestem. Tým vědců z Centra pro výzkum zdraví v Pensylvánii na základě vědeckých studií vypočetl, že celková nákladnost prezentismu se šplhá k 150 miliardám ročně a je tak pro zaměstnavatele mnohem dražší než absentismus a pracovní neschopnost. Studie publikované v časopise Journal od American Medical Association dokládají, že ztráta produktivity na pracovišti kvůli depresím a bolestem je třikrát vyšší než ztráta produktivity spojená s pracovní absencí.

Researchers have found that less time is lost from people staying home than from them showing up but not performing at full capacity.

Jak se poprat s prezentismem?

Současné výzkumy produktivity i jejího poklesu vlivem zdravotních problémů mají řadu slabých míst, ale jisté je, že prezentismus si zaslouží pozornost: když se lidé necítí dobře, nemohou podávat nejlepší výkon. Firma ale může lidem pomoci. Jak? Prezentismus je třeba na pracovišti rozeznat, je možné změnit pracovní podmínky nebo pomoci na začátku léčby, a také průběžně zaměstnance vzdělávat.

Organizace, které se věnují wellbeingu zaměstnanců, dokládají snížení prezentismu. Už po pěti týdnech po přechodu na zdravější jídelníček se zaměstnancům znatelně zlepší zdravotní stav a fyzická kondice, zmizí alergie a jsou produktivnější.

Pozitivní dopad na prezentismus mají také alternativní formy pracovních úvazků: home office, sick days, a také práce na částečný úvazek. Pro zaměstnance je snazší skloubit pracovní a rodinný život a jsou spokojenější. Mohou více času věnovat aktivitám, které zlepšují zdravotní stav, tím klesá nemocnost a potřeba docházet na pracoviště v době nemoci.

Je tu jedno významné riziko, které se téměř jistě objeví ve firemních kulturách, které se zatím o zaměstnance a jejich wellbeing žádným způsobem nestaraly. Zavádění změn a opatření by měl předcházet alespoň malý výzkum. A zaměstnanci nemají moc důvodů, proč by se měli výzkumů o prezentismu účastnit. Šéf se dozví, že v pracovní době nepracují kvůli alergiím, a co pak… Pouze ve firmách, které se upřímně zajímají o zdraví a wellbeing zaměstnanců, mohou průzkumy prezentismu přinést nějaká relevantní data.

Dobrá praxe

Organizaci International Truck and Engine se díky studii vlivu alergií na výkon organizace podařilo zvýšit výkonnost vybraných zaměstnanců o více než 25 %. Zaměstnancům nabídli konzultaci s odborníkem zdarma. Tento první impuls podnítil v zaměstnancích zájem o jejich zdraví, mnozí následně vyhledali odborníky, absolvovali úplná vyšetření a nechali si předepsat vhodné léky.

 A co to znamená pro nás Čechy?

Českým firmám se prezentismus nevyhýbá. Je dobře skrytý a okrádá firmy o nezanedbatelné částky. Jaká je situace u vás? Řešíte tento problém?

Pokud máte zájem společně prozkoumat prezentismus v ČR, můžeme na toto téma zorganizovat Prothea Laboratoř. Napište nám komentář nebo e-mail, rádi s vámi budeme ve spojení :)

Zároveň vás zveme na následující Prothea Laboratoř:

“Wellbeing a čísla aneb dopad wellbeingu na prosperitu organizací”

v pondělí 27. 4. 2015 od 17 hodin v HUBu (Drtinova 557/8, Praha – Smíchov)

Při psaní článku jsme především vycházeli z článku Paula Hempa na webu Harvard Business Review s názvem „Presenteeism: At Work – But Out of It“, který popisuje fenomén v americkém prostředí. Doporučujeme k přečtení i ten, zvlášť jestli chcete vědět více o výzkumech, které zmiňujeme, a máte rádi tvrdá data ;)